ČR - Suchej únor. To je název kampaně, která vyzývá k tomu, aby člověk vydržel nejkratší měsíc v roce bez alkoholu. Proč? Česká republika se řadí v přepočtu na obyvatele mezi největší konzumenty alkoholu na světě. Jak se pozná, že má někdo s pitím problém? I o tom jsme hovořili s Pavlem Tomšíkem, vedoucím lékařem protialkoholní záchytné stanice, která patří pod psychiatrické oddělení Pardubické nemocnice.
Co je to alkoholismus? Jak se dá definovat a kdy o závislosti na alkoholu mluvíme?
Jedna z definic závislosti na alkoholu vyžaduje, aby během minimálně jednoho měsíce v průběhu roku byly splněny alespoň tři z následujících kritérií: silná touha nebo pocit nutkání po alkoholu, obtíže s kontrolou jeho užívání, trvalá konzumace i přes negativní následky, preference alkoholu před jinými aktivitami a povinnostmi, zvýšená tolerance a tělesný odvykací stav.
Patří alkoholismus mezi nejhůře vyléčitelné závislosti?
Jednou vzniklá závislost je doživotní porucha. Závislost na alkoholu je relativně svízelná pro tělesnou složku a také snadnou dostupnost návykové látky.
Jak se pozná, že má někdo s alkoholem problém?
Problém může nastat i při tzv. rizikovém pití, což mohou být – velmi zhruba – víc než dvě sklenice alkoholového nápoje denně u mužů a jedna sklenice u žen. Alarmujícím příznakem je zejména bažení. Objeví-li se tělesné nebo psychické komplikace, pak hovoříme o tzv. škodlivém užívání. Dalším – a to už trvalým – stupněm je pak závislost.
Jak je alkoholismus mezi lidmi v Česku rozšířen?
Česko patří mezi země s nejvyšší nárazovou i průměrnou spotřebou alkoholu na světě. V mezinárodním srovnání je v Česku alkohol mimořádně snadno dostupný, je zde velká společenská i politická tolerance a bagatelizace nebezpečného užívání alkoholu. Rizikově pije zhruba pětina Čechů, škodlivé užívání je udáváno u cca 10 % populace.
Týká se spíš mužů nebo žen? Mladších, starších?
V Česku pije alkohol denně cca 10 % dospělých osob. Průměrný věk pacientů vstupujících do léčby závislosti je 45 let, z 2/3 jsou to muži, z 1/3 ženy. Žen závislých na alkoholu přibývá. Alarmující je, že v těhotenství alespoň občas pije 2/3 žen. Až téměř 1/5 těhotných žen pak pravidelně nebo rizikově. Přitom i mírnější pití v těhotenství může způsobit trvalé poškození plodu.
A co děti a mladiství?
Mladí lidé jsou zvláště ohroženi vývojem závislosti. V posledním desetiletí došlo u chlapců k mírnému poklesu konzumace, postupně se tak vyrovnávají s dívkami, kde je naopak vidět jistý nárůst. Stále je však konzumace alkoholu u mladistvých na relativně vysoké úrovni. Zejména vysoká je u dětí romského původu, socioekonomicky znevýhodněných dětí a dětí v diagnostických a výchovných ústavech.
Jaká je „zdravá“ hranice pití? Kdo není abstinent a třeba každý týden chodí do klubu, kde se napije, je to už alkoholismus?
Během času se vyvíjela i doporučení pro hranice „bezpečného pití“. Poslední vyjádření Světové zdravotnické organizace však uvádí, že bezpečné množství alkoholu neexistuje. Rizikové množství pravidelně konzumovaného alkoholu se liší jak mezi jedinci, tak i v různých fázích života stejného člověka. Velmi citliví jsou mladí lidé nebo lidé s určitými duševními poruchami.
Nebo když si někdo dá každý den doma dvě dvojky vína či dvě piva?
I podle klasických definic by dvě skleničky denně mohly být zejména pro ženy již statisticky rizikové.
Přelom roku je vždy na alkohol náročný – dá se říct, že po tomto období alkoholiků přibude?
Závislost na alkoholu se nevyvine z jednorázového opití na Silvestra. Má celou řadu kořenů včetně genetických, vývoje v dětství, dysfunkčního rodinného zázemí či současných psychických poruch.
V čem je alkoholismus nebezpečný? „Huntuje“ zdraví, ale i duševní stránku, mezilidské vztahy, osobnost člověka... Jak se závislý člověk mění?
Škodlivá konzumace alkoholu se může na každém podepsat trochu jinak. U někoho převažují neuro-psychiatrické poruchy, jako jsou deprese, změna osobnosti, demence, alkoholická žárlivost nebo jiná paranoia, halucinóza, Wernickeho encefalopatie, poškození periferních nervů, v odvykacích stavech pak delirium tremens či epileptické záchvaty. Jiní dříve trpí poškozením až selháním jater a dalšími poruchami trávicího traktu včetně (i život ohrožujícího) krvácení, zhoubnými nádory, poruchami krvetvorby, kardiovaskulárními nebo respiračními komplikacemi. Zaznamenáváme rovněž zvýšený výskyt úrazů a úmrtí na akutní otravu.
Chování závislého na alkoholu se postupně mění. Pacient sobě i okolí omlouvá pití, preferuje alkohol na úkor smysluplných aktivit, zapíjí narůstající pocity viny, zanedbává svou výživu a hygienu, nezřídka se vzhledem ke své situaci pokusí o sebevraždu.
Nadměrná konzumace alkoholu a zejména pak závislost má často devastační vliv na rodinné a jiné mezilidské vztahy. Patří k hlavním faktorům ohrožujícím vývoj dětí. Ekonomické důsledky pro společnost jsou jistě obrovské a obtížně vyčíslitelné.
Kdy by člověk měl začít uvažovat o léčbě a jak probíhá?
Je-li zjištěna závislost na alkoholu, je léčba vhodná. Nejúčinnější je ústavní protialkoholická léčba. Je založena na systému režimových a psychoterapeutických prvků. Po nějaké době si mnozí pacienti v léčebně řeknou, že už vše sami zvládají a léčbu chtějí předčasně ukončit. To však bývá klam. Mozek potřebuje delší čas, často i půl roku, aby se mohly dostatečně posílit zdravé neuronové spoje, jež v běžném životě, plném náročných situací i občasného bažení, udrží závislého v abstinenci. I po úspěšně zakončené léčbě trvale abstinuje jen 1/3 pacientů, další 1/3 vůbec neabstinuje a 1/3 abstinenci porušuje. Závislý člověk potřebuje nezřídka prodělat několik léčeb, udává se průměrný počet 7.
Když se člověk vyléčí, opravdu si už nikdy nesmí alkohol dát?
Je-li člověk již jednou závislý na alkoholu, pak je třeba důsledné trvalé, doživotní abstinence. Pacientům doporučujeme být opatrní i s kosmetickými a léčivými přípravky nebo potravinami obsahujícími alkohol, protože mohou vyvolávat bažení. Lépe je nepít ani nealkoholické pivo. Udržení abstinence vyžaduje celoživotní snažení.
Pomáhají v boji proti alkoholismu takové akce, jako je například Suchej únor?
Dlouhodobý účinek takovýchto akcí není jednoznačně vědecky prokázán. Nicméně jsou cenné jakékoli cesty, které pomohou podpořit veřejné povědomí o nebezpečí nadměrného pití alkoholu.
A co další závislosti – jaké jsou nejčastější?
Ze společensky závažných látkových závislostí je v současné době v České republice na prvním místě nikotinismus. Velmi rozšířené je rizikové užívání konopí. Časté jsou zkušenosti s halucinogeny, zde však nebývá tak typická závislost. Následuje zneužívání návykových léků, závislost nebo rizikové užívání pervitinu, kokainu, opioidů a méně často dalších návykových látek.