Středočeský kraj - Zastupitelstvo Středočeského kraje na svém zasedání 28. června schválilo podporu staronového záměru na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Hlavním důvodem tohoto záměru je především zachování existence území s vysokou biodiverzitou.
Ačkoli řada opatření prováděných současnými správci majetku tento cíl reflektuje, je zřejmé, že vlivem globálních civilizačních vlivů a urbanizace krajiny dochází z dlouhodobého hlediska ke stále vyššímu stupni ohrožení řady druhů a společenstev, a tím i k poklesu biodiverzity. Vyhlášení národního parku na území Středočeského kraje znamená zcela nepochybně i zvýšení mezinárodní prestiže a kulturního povědomí veřejnosti. Vyhlášení národního parku samo o sobě vytváří i růst příležitostí pro místní obyvatelstvo žijící v okolí parku nabízet služby návštěvníkům národního parku.
„Z rozhodnutí zastupitelů mám opravdu radost, jde totiž o opravdu důležitý krok, který by mohl přispět nejen k ochraně přírody, ale také rozvoji území kraje,“ komentuje Jana Skopalíková, radní pro životní prostředí a zemědělství (Piráti), a doplňuje: „Samozřejmě bych chtěla ujistit občany i organizace v dotčené oblasti, že o záměru s nimi budeme otevřeně diskutovat.“
Proč NP
Přírodní oblast Křivoklátsko se rozkládá v západní části Středočeského kraje s přesahem do kraje Plzeňského. Téměř dvě třetiny rozlohy území pokrývají komplexy listnatých a smíšených lesů. Území je z hlediska ochrany přírody chráněno již 43 let jako chráněná krajinná oblast a biosférická rezervace UNESCO. V porovnání s podobnými krajinami v Evropě je Křivoklátsko zvláštností. Vysoká hodnota území je doložena zachováním více než 1800 druhů cévnatých rostlin, v lesích pestrost tvoří více než 50 druhů původních dřevin, hnízdí zde kolem 120 druhů ptáků a unikátní druhová rozmanitost je mezi bezobratlými, vázanými především na lesní společenstva v teplé oblasti. Jedná se o malebnou krajinu, která je také nazývaná krajem Oty Pavla a do povědomí české veřejnosti se dostala i díky filmovému zpracování literárních děl tohoto spisovatele.
Historie záměru
Již od doby zřizování CHKO v sedmdesátých letech se opakovaně vedly odborné diskuze o tom, zda zde není prostor pro vytvoření nového Českého národního parku. Tyto diskuze v roce 1998 vyústily v usnesení vlády, které uložilo tuto možnost řádně prověřit. V novém tisíciletí pak již začaly konkrétní přípravy na vyhlášení části území Národním parkem Křivoklátsko. Středočeský kraj tuto situaci dlouhodobě sleduje a již při schvalování první krajské koncepce ochrany přírody a krajiny v roce 2006 tento dokument obsahoval myšlenku nutnosti prověřit možnost vyhlášení Národního parku na Křivoklátsku.
V rezortu ministerstva životního prostředí pak byl vypracován vlastní návrh, který byl projednáván v období 2008-2011. Následně ještě v roce 2013, proces vyhlašování i přes vypořádání připomínek k návrhu však nebyl dokončen. V roce 2017 pak došlo k zásadní legislativní úpravě procesu vyhlašování národních parků přijetím novely zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Ze strany rezortu ministerstva životního prostředí bylo deklarováno, že zájem na vyhlášení národního parku na Křivoklátsku přetrvává, z hlediska veřejné poptávky však byly řešeny přednostně jiné priority a tak se na přípravě zatím nepokračovalo.
Vlastní záměr
Návrh zvažuje vyhlášení parku o rozloze 102 km2, což je přibližně 16 % území dnešní chráněné krajinné oblasti. Ve srovnání se současnými našimi národními parky je navrhovaná výměra blíže menším dvěma parkům – NP Podyjí 63 km2 a NP České Švýcarsko 80 km2. Navržené území je tvořeno z 96 % lesní půdou. V navrženém území se nachází pouze jedna obec se zastavěným územím. Dalších 16 obcí má na území navrhovaného národního parku spravované katastrální území představované převážně státní lesní půdou. Z majetkového hlediska patří 97 % pozemků do vlastnictví státu (většinově ve správě státních podniků Lesy české republiky s. p. a Vojenské lesy a statky s. p.). Území navrhovaného národního parku je téměř neobydlené, s výjimkou lesního hospodaření a výkonu práva myslivosti zde neprobíhá žádná významná hospodářská činnost, která by musela být z důvodů ochrany přírody omezována. Na území se nachází v současnosti 3 národní přírodní rezervace, do nichž je povolen vstup pouze po značených cestách. Dále je zde 8 přírodních rezervací a na 97 % území se nachází Ptačí oblast Křivoklátsko. V existujícím návrhu před změnou legislativy bylo navrženo rozdělení do 3 zón odstupňované ochrany. Návrh nepočítá s rozšiřováním ploch se zákazem vstupu mimo značené cesty. Pro nové vyhlášení je nutné podle současné právní úpravy nahradit návrh 3 zón návrhem vymezující zónu přírodní, zónu přírodě blízkou, zónu soustředěné péče o přírodu a zónu kulturní krajiny. Lze předpokládat, že zóna kulturní krajiny bude vázána na území obce Karlova Ves a ostatní zóny budou zastoupeny rovnoměrně.
