ČR – Odborníci v Česku varují, že rychlý odklon od uhlí rozhodně není rozumné řešení. Pokud se včas nepostaví dostatečný počet náhradních zdrojů, hrozí České republice blackout. Podíl jaderných zdrojů na výrobě elektřiny se u nás pohybuje okolo 33%, podíl hnědého uhlí zhruba 32%. 11% dodávají plynové zdroje, 5% solární elektrárny, a přes 4% vodní elektrárny.
Co je to Blackout?
Blackout vzniká v důsledku masivního výpadku v síti, případně zásadní nerovnováhy mezi výrobou elektřiny a její spotřebou. „Evropská unie z politického rozhodnutí odstavuje množství zdrojů, jejichž výkon je regulovatelný, a tím se připravuje o zásadní prvky pro stabilizaci sítě. Naproti tomu se dále rozšiřují obnovitelné zdroje, které zvyšují svůj podíl v soustavě a tím recipročně navyšují požadavky na stabilizaci sítě v případě, že obnovitelné zdroje energie nevyrábí. Jednoduše řečeno, za každý obnovitelný zdroj musí být v síti regulovatelná náhrada, aby v případě nepříznivých povětrnostních podmínek (málo slunečního svitu, málo větru), mohla naskočit a požadovanou energii dodat,“ vysvětlila mluvčí 7energy Eva Maříková.
Pokud tato náhrada v síti není, poptávka po energii převyšuje její nabídku, tím roste její cena a do výroby se zapojují i ty nejméně efektivní, často nejdražší, zdroje se špatným dopadem na životní prostředí. Extrémním případem by bylo, že by došlo k natolik masivnímu nedostatku energie, který by hrozil destabilizací soustavy až blackoutem.
Výhody stabilních zdrojů
Jaderné elektrárny napříč výrobou plní roli tzv. zdrojů základního zatížení, které v podstatě vyrábí nepřetržitě a na plný výkon. Naproti tomu, uhelné a plynové elektrárny jsou zdroje, které svůj výkon umí pružně měnit a tím reagovat na měnící se poptávku v průběhu dne. Tak jako tak, výroba všech těchto zdrojů je v čase předvídatelná a obvykle i snadno řiditelná. To ale neplatí pro obnovitelné zdroje.
V každé zemi existují nouzové plány, které stanovují prvky kritické infrastruktury státu, které musejí být nepřetržitě napájeny. Jsou to zpravidla vojenské a lékařské objekty. Ty mívají pro případy náhlého výpadku sítě vlastní záložní dieselagregátory. Stejně tak existují i postupy určující, které zdroje a v jaké posloupnosti slouží k oživení elektráren a postupnému obnovení standardního provozu soustavy. Významnou roli v tomto hrají zejména vodní elektrárny, případně přečerpávací elektrárny nebo menší plynové zdroje schopné tzv. startu ze tmy.
Bez elektřiny se neobejdeme
Elektřina je pro moderní společnost zcela nepostradatelnou komoditou, bez níž dnes prakticky nejde ani provozovat benzinové stanice. Proto je její plynulý tok mezi místy výroby a místy spotřeby zcela zásadní pro udržení chodu společnosti v obvyklé kvalitě. Bude-li i do budoucna růst poptávka po elektřině (což se dlouhodobě děje), je vždy zapotřebí myslet na to, aby v každém okamžiku byl v soustavě dostatek zdrojů na pokrytí této poptávky.
„Vše výše uvedené platí v rámci současného technologického poznání, při němž platí základní předpoklad, že elektřinu nelze dlouhodobě a ve velkém skladovat, a to nejlepší, co s ní můžeme udělat, je okamžitě ji spotřebovat. S naprostou většinou elektřiny nakládáme právě takto, protože zatím neexistuje efektivní a ekonomicky rozumný způsob akumulace. V současnosti se hovoří hodně o zeleném vodíku a biometanu, ovšem v českých podmínkách to zatím není finančně ani technicky představitelné,“ popsala Eva Maříková.
Od roku 2005 Evropa odstavila 90 GW uhelných elektráren (= 90 bloků Temelína). A jen za posledních 5 let to bylo 50 GW. Většina z nich určitě nezemřela stářím, ale spáchala ekonomickou sebevraždu v důsledku regulací. Některé byly nahrazeny plynem, což vede nyní k dramatickému zdražení elektřiny, některé nebyly nahrazeny vůbec, což zvyšuje riziko blackoutu.
Svět už blackout zažil
9. listopadu 1965 – první blackout moderní historie nastal v USA a v Kanadě, dopad měl na 30 milionů lidí. Kromě negativních následků, jako bylo rabování, byl zaznamenán nejnižší počet trestných činů v New Yorku.
Poslední případ v Evropě se odehrál 4. listopadu 2006. Příčinou bylo vypnutí linek 380kV Conneforde-Diele společnosti E.ON Netz přes řeku Ems, kudy rejdařství Meyerwerft plulo s novou luxusní lodí.
- Zdroj: Energetické fórum 2018 (ČEZ, Jiří Brož, manažer útvaru řízení chodu DS)
Zcela odstavit uhelné elektrárny je nesmysl, shodují se experti
„Dnes jsme schopni vyrobit o nějakých 14-15 TWh víc, než spotřebováváme, takže nám nehrozí žádné nenadálé problémy s výpadkem některého ze zdrojů. V klidu můžeme sem tam odstavit na chvíli Dukovany nebo Temelín a něco tam i opravit, aby to bylo stále bezpečné. No a vzhledem k nedostatku u našich sousedů můžeme ty naše přebytky i slušně zpeněžit,“ prezentoval na Energetickém fóru před dvěma lety poradce v oblasti klimaticko-energetické politiky Jaroslav Čížek.
Otázkou zůstává, co bude v dalších letech, když se odstaví uhelné elektrárny a nebude dostatečná náhrada obnovitelných zdrojů energie. „Jak to ale může vypadat v letech 2030 a 2050, kdy se ten dnešní pohodový polštář ve výši cca 15% výroby zmenší v roce 2030 na nějaká 3% a v roce 2025 nám dokonce hrozí, že budeme muset i něco dovést?“ obává se Jaroslav Čížek.
Pokud se i ostatní státy EU na základě politického rozhodnutí zachovají stejně, nebude už odkud elektřinu dovážet. Aby nenastal obávaný blackout, je podle expertů potřeba zachovat si rezervu právě v uhlí.
- Zdroj: Energetické fórum 2019 (Jaroslav Čížek, poradce v oblasti klimaticko-energetické politiky)
Starostové obcí v Krušných horách situaci ohledně uhlí vnímají. Někteří se snaží stát nezávislými na energiích
Námi oslovení starostové o problému odstavení uhelných elektráren a nedostatečného množství obnovitelných zdrojů energie vědí a situaci si uvědomují. Někteří se proto snaží do budoucna se blackoutu vyhnout a najít řešení, aby jejich obec byla energeticky samostatná a nezávislá.
Nová Ves v Horách už přibližně 20 let na svém katastru má 7 větrných elektráren a územní plán počítá s výstavbou dalších. „V tuhle chvíli je tady farma se 7 větrnými elektrárnami a dalších 7 až 8 je nějakým způsobem v přípravě. Nevíme, jestli se to zrealizuje, ale územní plán na to myslí,“ řekl starosta Nové Vsi v Horách David Kádner.
Obec má v plánu se energeticky osamostatnit a vyrábět si energii svou. „Ty starší větrný elektrárny, který se postavily v minulosti, tak, bohužel, jdou do sítě hlavního řádu ČEZu a až v těchto nových, který by se mohly stavět, tak už ta technologie dovoluje elektřinu ponechat v nějaké blízkosti, tzn. napojení na obec jako takovou, protože už by to mělo záložní baterie,“ dodal David Kádner.
Větrné elektrárny stojí i u Výsluní. S výstavnou dalších tam ale nepočítají. Někteří místní už prý ale pořizují náhradní zdroje energie. „Obnovitelné zdroje už místní občané začínají, takže solární energetika pouze na střechách domů, určitě ne ve volném prostoru jako na nějakých loukách a pasekách atd. Lidé přecházejí na tepelná čerpadla, ale to je stále zdroj, který je stále závislý na přísunu energie, kterou by ale mohla dodat právě ta solární elektrárna na střeše,“ vysvětlil starosta Výsluní Ladislav Kareš.
Vedení obce náhradní zdroje energie podporuje a snaží se odstavení uhelných elektráren připravit. „Mám tady i nějaké solární osvětlení v obci dané, takže trošku se na to připravujeme, nebo spíš šetříme náklady. Vybudovat něco v obci, kde nic není, třeba právě nové veřejné osvětlení, tak to jsou stovky metrů kabelů, takže mě vyšlo levněji čtyři lampy na solární panely. Ale obec celkově na tohle není připravená, jsme za posledních 12 let budovali z kamenitých komunikací asfaltový cesty, tak ten rozvoj byl do infrastruktury silniční a tak podobně,“ uvedl Kareš.
Jinde, například v obci Hora Sv. Kateřiny, o obnovitelných zdrojích vůbec neuvažují. „Na tohle téma se u nás v obci debata nevedla a momentálně nemáme žádné takové plány a vzhledem k tomu, jak konkrétní situace covidu a ta válečná situace měla dopad na rozpočet obce, tak ani nepředpokládáme, že by to bylo v možnostech obce něco takového realizovat,“ řekl starosta Hory Svaté Kateřiny Jindřich Zetek.
