ČR - Počet bouřkových dní v ČR se za rok pohybuje v rozmezí 25-40 a blesky každoročně způsobí několik požárů lidských obydlí, požárů v přírodním prostředí a bohužel i zranění či ztráty na lidských životech.
V létě často podnikáme výlety a může se stát, že nás přitom překvapí bouřka. Ve městě se před bleskem můžeme schovat v budově, ale co v přírodě? I když k přímému zásahu člověka bleskem dochází jen zřídka, končívají podobné případy mnohdy tragicky. Proto je dobré chovat se za bouřky rozumně.
Přinášíme několik rad co při bouřce dělat a čemu se naopak při vyhnout:
Během bouřky nevycházejme zbytečně ven a raději si neplánujme výlety, pokud předpověď hlásí výskyt bouřek.
Pokud se v době bouřky nacházíme venku, snažme se schovat. Bezpečný úkryt před bleskem poskytují budovy, zejména velké objekty s ocelovou nebo železobetonovou konstrukcí, obecně pak veškeré stavby chráněné hromosvodem. V přírodě se můžeme schovat v hustém lese a háji, nižším porostu nebo úzkém údolí.
Naopak se rozhodně neschovávejme pod osamělými stromy, na okraji lesa, pod převisy nízkých skal, či v menších staveních bez hromosvodu (např.staré hájence). V bezpečí nejsme ani ve stavení s porušenou statikou (např. zpustlé polorozpadlé objekty), kde v případě úderu blesku hrozí další narušení zdiva a zřícení.
Největší nebezpečí zásahu bleskem hrozí při pobytu v otevřeném terénu a na vyvýšených místech, v bezprostřední blízkosti železných konstrukcí (sloupy elektrického vedení), vysokých osamocených stromů nebo vodních ploch. Nikdy se za bouřky neopírejme o zeď či skalní stěnu.
Během bouřky nezůstávejme na kopcích a holých pláních. Překvapí-li nás bouřka na rozlehlé holé pláni, rozhodně nepokračujme dál v chůzi a nezůstávejme ve skupině. Nejbezpečnějším řešením je přečkat bouřku v podřepu s nohama a rukama u sebe – na zem si rozhodně nelehejme.
Blesk je silný elektrický výboj atmosférického původu, velké nebezpečí hrozí při koupání, windsurfingu, plavbě v loďce, příliš bezpečné není ani telefonování, či práce s elektrickými a plynovými spotřebiči.
Nezdržujme se v blízkosti potoků nebo na podmáčené půdě. Vhodný úkryt nepředstavuje ani stan či malá jeskyně ve skále. Sezení na izolační podložce (karimatka, batoh) vás před přímým zásahem blesku neuchrání.
Za bouřky venku nepřenášejme kovové předměty – fungují jako hromosvod. Stojí za to si připomenout případ z roku 2005, kdy úder blesku připravil o život golfistu, který se hře věnoval i během bouřky. Ačkoliv za bouřky si většinou na nedostatek větru nemůžeme stěžovat, není vhodné ani pouštění draků.
Při pobytu v přírodě během bouřky neutíkejme ani se neschovávejme pod osamocenými stromy, v obou případech by vás blesk mohl zasáhnout.
Bouřka je nejvíce nebezpečná do vzdálenosti 3 km (tj. zhruba 9 sekund mezi hřměním a bleskem), ale v bezpečném úkrytu raději zůstaňme až do doby, než bude bouře alespoň 10 km vzdálená (tj. zhruba 30 sekund mezi hřměním a bleskem).
Při hledání úkrytu před bouřkou pamatujme také na to, že ji doprovází nejen blesky, ale často i silný vítr, který také představuje riziko. Proto se držme v bezpečné vzdálenosti od vysokých stromů (hrozí vývraty, nebezpečné odletující větve můžou způsobit vážná zranění), nebo sloupů elektrického vedení (shozené dráty mohou být stále po proudem).
Pokud nás zastihne bouřka v automobilu, nemusíme se blesku příliš obávat. Jestliže necháme okna i dveře zavřená, poskytne nám plechová karoserie spolehlivou ochranu (takzvaná Faradayova klec). V případě silných nárazů větru však dávejme pozor na padající stromy či větve, je rovněž třeba přizpůsobit rychlost a styl jízdy extrémním povětrnostním podmínkám, popř. zcela zastavit a přečkat nepřízeň počasí v autě zaparkovaném na bezpečném místě.
Pokud jsme v budově, během bouřky se raději zdržujme na suchém místě a dále od vodovodu, kamen, elektrospotřebičů, zásuvek a telefonu. Nezapomeňme zavřít okna a odpojit z elektřiny televizor a další přístroje, jejichž součástí je obrazovka.
Během bouřky dávejme pozor na vodu a všechny látky, které snadno vodí elektřinu. Když však přece jen dojde k nehodě, první pomoc při úrazech bleskem je stejná jako při ostatních úrazech způsobených elektrickým proudem a při popáleninách. Podle stavu zraněného bývá často nezbytné zahájit resuscitaci a provést protišoková opatření.
Co je správně:
Schovat se v budově – vhodné jsou především velké objekty s ocelovou nebo železobetonovou konstrukcí, obecně veškeré stabilní stavby chráněné hromosvodem.
V přírodě se za vhodný úkryt považuje hustý les, nižší porost nebo úzké údolí.
Dobrým útočištěm může být i auto – zavřete však okna i dveře - plechová karoserie pak poskytne spolehlivou ochranu. Pozor ale na padající stromy - je třeba jet opatrně nebo zcela zastavit a přečkat na bezpečném místě.
Co není bezpečné:
Největší nebezpeční zasažení bleskem vám hrozí v otevřeném terénu a na vyvýšených místech. Blíží-li se bouřka, rozhodně se tam nevydávejte.
Neutíkejte.
Pokud vás už bouřka zastihne na rozlehlé holé pláni, nepokračujte v chůzi. A pokud cestujete ve skupině, rozptylte se. Bouřku přečkejte v podřepu s nohama a rukama u sebe.
Neschovávejte se pod osamoceným stromem, na okraji lesa nebo pod převisy nízkých skal. Neopírejte se ani o skalní stěny nebo zdi.
V době bouřky se vyhněte i malým jeskyním, stanům nebo menším domům bez hromosvodu - zejména polorozpadlým objektům, jimž v případě zásahu bleskem hrozí zřícení.
Odstup je třeba udržovat i od železných konstrukcí (např. od sloupů elektrického vedení). Neberte do rukou ani kovové předměty – např. golfové hole - fungují totiž jako hromosvody.
Pozor také na telefonování, elektrické a plynové spotřebiče nebo zásuvky. Před bouřkou zavřete okna a odpojte ze sítě televizor, počítač i další přístroje. Obecně buďte opatrní u veškerých vodičů elektřiny.
Vyhněte se také vodním plochám (včetně potoků nebo podmáčené půdy). Nebezpečné je zejména koupání při bouřce nebo plavba lodí.
A co dělat, když už dojde k zasažení bleskem?
První pomoc je stejná jako při zásahu el. proudem a při popáleninách:
Zpravidla situace vyžaduje okamžitou resuscitaci – masáž srdce a dýchání z úst do úst – a samozřejmě neprodleně volat lékařskou pomoc. Při zásahu bleskem vznikají i popáleniny (které vyžadují chlazení) a šok (prospěje uklidnit postiženého, položit ho a opřít mu nohy, aby byly výše než zbytek těla, a zabránit případnému prochlazení).
Bouřka je nejnebezpečnější do 3 km (vzdálenost poznáte tak, že mezi bleskem a hřměním napočítáte cca 9 sekund). Doporučuje se ale zůstávat v úkrytu, dokud není aspoň 10 km daleko (cca 30 sekund).
