ČR - Státní veterinární správa v souvislosti s nárůstem případů ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky H5N1 v České republice i jinde v Evropě vyhlásila ve středu 24. listopadu mimořádná veterinární opatření s celostátní platností. Všem chovatelům drůbeže s výjimkou běžců a holubů od středy 24. listopadu zakázala chovat drůbež pod širým nebem a nařídila umístit chované ptáky do budov v hospodářství. Nařízením zároveň omezila pohyb osob v hospodářstvích s chovem drůbeže. Cílem přijímaných opatření je minimalizace rizika zavlečení nákazy do chovů. Od čtvrtka 25. Listopadu však SVS své nařízení upřesňuje výjimkou pro drobné chovatele, viz níže.
Chovatelé drůbeže (včetně chovatelů holubů a běžců) budou muset podávat vodu a krmivo chovaným ptákům uvnitř hospodářské budovy případně pod přístřeškem, který zabrání jeho kontaminaci výkaly volně žijících ptáků. Stejně tak budou muset chránit skladované krmivo, stelivo a vodu před kontaminací trusem volně žijících ptáků. Chovatelé registrovaní v ústřední evidenci hospodářských zvířat na jejichž hospodářstvích není drůbež či ptáky možno umístit do budov musí o této skutečnosti neprodleně informovat místně příslušnou krajskou veterinární správu. Nařízení dále chovatelům ukládá omezení pohybu v hospodářstvích jen na osoby, jejichž účast je nezbytná pro zajištění řádné péče o chovanou drůbež.
Drobní chovatelé, u kterých není z objektivních důvodů možné chovanou drůbež trvale umístit a držet uvnitř budov v hospodářství, mohou využít výjimku. Mohou drůbež ponechat po dobu nezbytně nutnou venku, ale musí omezit venkovní prostory chovu, do nichž má drůbež přístup. Současně v co nejvyšší možné míře minimalizovat kontakt chované drůbeže s volně žijícími ptáky, například nepouštět chovanou vodní drůbež na volné vodní plochy, kde může docházet k jejím kontaktům s divokými kachnami či labutěmi. Nezbytné je rovněž zabránit kontaktu chované drůbeže s jinou drůbeží např. v sousedním chovu.
„Státní veterinární správa apeluje na všechny chovatele drůbeže, aby nařízená mimořádná veterinární opatření ve vlastním i veřejném zájmu důsledně dodržovali. Žádáme je také o dodržování zásad biologické bezpečnosti v chovech, a aby neprodleně hlásili krajským veterinárním správám případné změny zdravotního stavu či zvýšené úhyny ve svých chovech,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. Z hlediska biologické bezpečnosti je zásadní zejména zabránění přímému kontaktu drůbeže s volně žijícími vodními ptáky, zabránění přístupu volně žijících ptáků ke krmivu a vodě a ochraně krmiva, steliva a vody před znečištěním trusem těchto ptáků. Neméně důležité je sledovat zdravotní stav drůbeže a ptactva.
„Spotřebitelé se nemusí obávat nakupovat drůbeží maso a vejce. Nikde na světě se dosud neprokázal přenos ptačí chřipky konzumací živočišných produktů. U českého masa a vajec máme navíc celý proces výroby pod trvalým dohledem, od chovu, přes jatka až na pulty obchodů. Doporučuji tedy všem spotřebitelům, aby dávali přednost tuzemským produktům,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
V České republice bylo od konce září potvrzeno již pět nových ohnisek ptačí chřipky v chovech drůbeže. Nákaza byla potvrzena také u několika uhynulých volně žijících vodních ptáků v různých částech republiky. To svědčí o cirkulaci viru v populaci volně žijících ptáků a zvýšeném riziku výskytu nákazy na celém území ČR. Ve většině případů vyšetření prokázalo vysoce patogenní variantu subtypu H5N1, která může být potenciálně přenosná na člověka. Zatímco v předchozích letech začínala vlna ptačí chřipky v tuzemsku zpravidla po Novém roce, letos se tak děje již o několik měsíců dřív.
K výraznému nárůstu počtu nových ohnisek ptačí chřipky, a to jak u volně žijících ptáků, tak v chovech dochází v celé Evropě. Nebezpečí zavlečení nákazy do chovů se vždy výrazně zvyšuje v souvislosti s migrací volně žijících ptáků. Na rozdíl od začátku roku 2021, kdy byl potvrzován zejména subtyp H5N8, je nyní dominantním cirkulujícím subtypem v Evropě subtyp H5N1, který může být nebezpečný i pro člověka.
