ČR - Pečují o zdraví žen v těhotenství, během porodu i v šestinedělí a jejich laskavá slova i ruce provázejí zrození každého života. Jsou to ony, kdo pomáhají nastávajícím maminkám v jejich těžké hodině a zároveň s nimi sdílí štěstí v tom nejkrásnějším okamžiku. Mezinárodní den porodních asistentek proto každoročně 5. května připomíná důležitost žen, které přivádějí miminka na svět. Jak se jejich práce změnila za poslední tři dekády, jaké jsou současné trendy a proč je stále větší zájem o komunitní porodní asistentky?
„Když jsme měli sraz od ukončení základní školy po 30 letech a říkali jsme si, co kdo dělá za profesi, spolužák s naprostou jistotou prohlásil: To je jasný, ty jsi určitě porodní bába! Překvapilo mě, že si to po takové době pamatoval, ale měl pravdu – porodní asistentkou jsem chtěla být opravdu už od první třídy,“ usmívá se Jitka Benešová, která přivádí na svět miminka v porodnici ve Slaném. Vzpomíná, jak jednou v maminčině časopise našla článek o narození dvojčat. Natolik ji zaujal, že si o zrození života začala hledat další informace, a ačkoliv nikdo z rodiny ve zdravotnictví nepracoval, ona měla brzy jasno – pomáhat miminkům s příchodem na svět a pečovat o novorozené děti je jejím životním posláním.
Splněný dětský sen
Po „základce“ vedla Jitčina životní cesta na střední zdravotnickou školu v Kladně. „Měla jsem štěstí – právě když jsem maturovala, otevírali na Kladně první ročník nástavbového studia se zaměřením na porodní asistenci,“ vypráví. Psal se rok 1995, když po studiích nastoupila do VFN Praha Apolinář. „Tenkrát jsem vlastně příliš nesouznila s tehdejším přístupem porodních asistentek a raději jsem chtěla dělat na JIP. Vybrali mě ale na porodní sál, kam jsem nastoupila coby dvacetiletá a nezkušená, pro Pražáky „holka z vesnice“. Nebylo jednoduché zapadnout do kolektivu, ale Štěstěna mi opět přála a já natrefila na skvělou kolegyni. Byla o 20 let starší než já a pomohla mi vplout do světa porodnictví. Vděčím jí za to, co ze mě dnes je. Naučila mě, jak komunikovat s lidmi, a díky tomu, že byla oblíbená a společenská, umetla mi cestičku na klinice a já díky ní získala obrovskou praxi. V pražské porodnici je tolik porodů, že jsem se setkala snad se všemi možnými komplikacemi, o nichž jsme se do té doby jen učili ve škole. Byla to obrovská škola života,“ popisuje Jitka Benešová, která si později při zaměstnání ještě doplnila bakalářský titul v oboru ošetřovatelství. V současné době už je nutné, aby porodní asistentky byly vysokoškolsky vzdělané, alespoň na bakalářském stupni, ale je možné navázat na něj i magisterským studiem s různými specializacemi.
Trendem jsou komunitní porodní asistentky
Také sama Jitka se stala maminkou. Když se jí narodilo druhé dítě, rozhodla se, že už nechce za prací dojíždět do hlavního města a raději nastoupí do porodnice v místě bydliště, tedy na gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice Slaný. „Byla to pro mě neuvěřitelná změna. V Praze jsem se setkala s rodičkou jen na porodním sále, obvykle jsem běhala od jedné ke druhé a střídaly jsme se u nich. Nebyl čas ani prostor navázat nějaký bližší vztah. Kdežto ve Slaném potkávám nastávající maminky často už v těhotenské poradně, vedeme společně s paní primářkou kurz cvičení s těhotnými, nacvičujeme s nimi porodní polohy atd. Slaný je navíc malé město a některé maminky znám i podle vidění. Potkám se s nimi pak mnohdy u porodu i na oddělení šestinedělí, což je pro mě úžasné,“ vysvětluje, proč jí práce v malé porodnici vyhovuje.
Právě bližší propojení rodičky s porodní asistentkou se stává trendem. Lze si dokonce domluvit péči takzvané komunitní porodní asistentky, která nastávající maminku provází již od těhotenství, asistuje jí při porodu a pečuje o ni také v období šestinedělí, pomáhá nastartovat kojení, radí s péčí o novorozence. Žena se na komunitní porodní asistentku může kdykoliv obrátit se svými dotazy, probrat svá přání, je pro ni pevným pilířem, o který se může opřít. Pokud se jedná o fyziologický porod bez komplikací a daná nemocnice to umožňuje, může asistentka dítě přímo odrodit.„Výhoda péče komunitní porodní asistentky je systém jedna na jednu. Komunitní porodní asistentka ženě poskytuje průpravu na porod zcela individuálně, v čemž je její největší přednost. Pracuje naprosto samostatně a poskytuje kontinuální primární a následnou porodnickou péči,“ vysvětluje porodní asistentka Kateřina Aronová z porodnice Slaný a dodává, že cena za tuto nadstandardní porodní péči v průběhu těhotenství, porodu a šestinedělí je individuální, nicméně nejčastěji se pohybuje od 10 000 Kč do 25 000 Kč.
Mílovými kroky postoupila medicína a vybavení, změnil se i přístup k rodičkám
Za posledních třicet let, kdy Jitka Benešová pracuje jako porodní asistentka, se porodnictví velmi změnilo. Zcela zásadní je přístup k novopečeným maminkám. „Při porodu kladu důraz na intimitu a snažím se vždy naslouchat a poté plnit přání rodičky. Všechny ženy jsou hnacím motorem k tomu, abych se stále zlepšovala. Mým přáním je, aby u každé rodičky převládaly pozitivní vzpomínky na porodní proces,“ říká Jitka Benešová s tím, že když po studiu začínala, ženy u porodu měly řadu omezení – například se nesměly hýbat, musely rodit vleže na zádech, nesměly jíst… Ani doprovod u nich nebyl takovou samozřejmostí jako dnes, kdy nastávající maminku u porodu v 90 % podporuje partner či jiná blízká osoba. Mílovými kroky ale postoupila také medicína a s ní technologie, vybavení i screeningy. Porodní asistentky se stále vzdělávají a učí se nové podpůrné metody, jako je například využití rebozo šátku, aromaterapie, hydroterapie, muzikoterapie, bylinné napářky, možnosti polohování během porodu, včetně porodu na porodnickém gauči.„Porodní báby“ se proto celoživotně vzdělávají na nejrůznějších kurzech a seminářích a rozšiřují si svůj okruh znalostí.„Jsem přístupná všem změnám. Nejsem ten typ, který by si myslel, že když se to tak dělalo před 20 lety, je to nejlepší. Naopak jsem rebel a chci zkoušet něco nového. Každá maminka je pro mě inspirací, zvlášť když je náročnější,“ připouští Jitka Benešová.
Dramatické historky z porodních sálů
Ačkoliv by se mohlo zdát, že po letech strávených v oboru porodnictví může člověk sklouznout k rutině, porodní asistentky se shodují, že každé narozené miminko je pro ně stále zázrakem. Jsou navíc porody, na které se nezapomíná. „Většinou se mi do paměti zapsaly překotné porody. Jednou jsem například pomáhala na sále vstávat paní po porodu a ve druhé místnosti byla maminka společně s nastávajícím tatínkem. Paní si odskočila na záchod a najednou jsem zaslechla, jak tatínek křičí, že jeho žena tlačí. Rychle jsem za ní běžela a opravdu – seděla na záchodové míse a držela rukou hlavičku. Jen jsme ji uložili do koupelny na zem a miminko bylo na světě,“ vzpomíná porodní asistentka Lucie Pecinová ze slánské porodnice.
On-line porod s celou rodinou
I její kolegyně Jitka Benešová si pamatuje na překotný porod s dramatickým závěrem. „Někdy jde opravdu o život. Jednou k nám přišla rodit paní po čtvrté hodině v noci. Stihla se jen vyčůrat, a ještě v civilním oblečení porodila, ani si nestihla na posteli lehnout podélně, rodila na široko. Neřekla mi ale, že špatně vidí a bolí ji hlava. Po porodu reagovala, a když jsem jí za dvě hodiny změřila tlak, měla ho vyšší, ale ne nijak závratně. Na nic si nestěžovala a já v klidu odešla domů a vystřídala mě další směna. Až později jsem se dozvěděla, že měla těžkou preeklampsii a ztratila zrak, mohla dokonce umřít. Její stav se naštěstí zlepšil, ale je opravdu důležité, aby maminky nic nezatajovaly a nebagatelizovaly,“ apeluje porodní asistentka. Někdy je ovšem na porodním sále i veselo. „Už jsem zažila i on-line porod, kdy byli nastávající rodiče ve spojení s celou rodinou, a z telefonu se ozývalo: ‚Poslouchej tu porodní asistentku, takhle dýchej…’ Přišlo mi to jako zajímavé zpestření,“směje se Jitka Benešová. Porodní asistentky jsou zkrátka strážnými anděly, kteří jsou každý den svědky zázraku. Jejich práce si proto zaslouží uznání – nejen během Mezinárodního dne porodních asistentek.
