Slaný – Příjemný vánoční dárek připravilo Město Slaný v předstihu před letošními Vánocemi nejen pro všechny Slaňáky, ale pro kohokoliv. Dárek má podobu audio pověsti.
„Jako dárek jsme nechali upravit a namluvit slánskou pověst o městském znaku. Poslechnout si ji můžete na několika platformách, kde jsme dosud publikovali Slaný podcast. Stačí si vybrat, kterou platformu preferujete,“ uvedlo Město Slaný na svém webu.
Nabídka platforem, kde si pověst můžete poslechnout: Spotify, Apple podcasts, a na YouTube.
Pověst namluvil: člen Slánské scény Jakub Hložek
Předloha pověsti: „Bořek, kluk ze znaku“ od Libora Dobnera
Upravily: Alena Šandová a Dagmar Machálková.
Nahrávka: hudební studio Gymnázia Václava Beneše Třebízského pod vedením studentů z Laborky.cz
Historie a doba vzniku městského znaku:
Původ a doba vzniku městského znaku je zastřena tajemstvím. Některé historické prameny uvádějí dataci první poloviny 11. století, jiné odhadují jeho vznik v prvních letech vlády krále Václava II. Nejstarší známá a prokazatelná podoba se nachází na otisku velkého městského pečetidla právě z 1. poloviny 11. století. Takto ho ve své studii ze dvacátého roku popisuje archivář a historik Jindřich Hulínský: „V pečetním poli je umístěn štít s dvouocasým lvem ve skoku v pravo nakloněný, a na jeho levém rohu je postaven helm s přikrývadlem a klenotem v podobě složeného orlího křídla, posázeného na spodu 14 srdéčky nebo spíše lipovými lístky ve dvojí řadě. Helm drží hoch ve volném šatě v levo hledící, jenž se pravou nohou opírá o vrch štítu a levou dosahuje k okraji pečetního pole…“ Je jisté, co znamená dvouocasý lev s přilbou a klenotem orlího křídla, protože je to již od 2. poloviny 13. století vžitý a ustálený symbol českého krále. Slaný bylo „zeměpanským“ sídlem a královský český erb vyjadřoval, že město stojí pod zvláštní ochranou panovníka jako bezprostřední své vrchnosti. Právo užívati znaku neboli erbu udělil městu král Jan Lucemburský roku 1336.
Složitější je vysvětlit původ postavy chlapce, držícího helm. Střízlivý výklad historiků říká, že se jedná o tak zvaného štítonoše, pážete s povinností nést královský štít, který měl v pokleku držet u králových nohou. Rytec zmiňovaného městského pečetidla jej možná použil pouze jako dekorační prvek doplňující zakulacený tvar pečetě. Slánští mají ale v oblibě půvabnou, historicky těžko ověřitelnou legendu o tom, jak se klučina do znaku dostal. Opět citujme Jindřicha Hulínského, který hovoří o původním znaku bez klečící postavy: … i zdál se brzy novějším generacím příliš jednoduchým, ba malicherným. Toužili prý proto slánští po jeho úpravě nebo doplnění. Příležitost k tomu naskytla se jim brzy. Když král Václav, syn Karla IV. odpověděl jednou dle pověsti příjezd svůj do města, usnesli se konšelé požádati jej za polepšení znaku městského. Uchystali proto zvlášť slavnostní uvítání i pohoštění krále a jeho družiny a před slavobránou, erbem městským vyzdobenou, odhodlali se přednésti mu svoji prosbu. Synek jednoho z konšelů, chtěje obřad slavnostního uvítaní lépe viděti, vyzul se ze střevíců, vyšplhal se nepozorovaně na slavobránu, klestím ovinutou a kleknuv na štít se lvem, rukama přidržoval se helmice nad znakem upevněné, aby nespadl. Král vyslechnuv přání otců města, vzhlédl ku znaku a spatřiv tam klouče, dolů zvědavě hledící, zprvu se polekal, potom ale k nemalému obveselení svého průvodu a při dobrém rozmaru rozhodnul se hned a doplnil znak města tímto čiperným pacholíkem, který od doby té na městském znaku slánském až dosud paraduje.“
A opravdu tomu tak je. Město využívá jeho příběh při pořádání různých dětských akcí a soutěží. Slánský spisovatel Libor Dobner, ho pojmenoval a napsal o něm půvabnou knížku městských pověstí pod názvem „Bořek, kluk ze znaku“.
Městský znak známe v bezpočtu různých zpodobnění, z nichž je asi nejznámější barevné a romantické překreslení Mikolášem Alšem (dnes vystavované v muzeu). Dlouhá léta a prakticky dodnes bývá používána varianta anonymního tvůrce, která zachovává všechny heraldické prvky, ale oproti Alšovu zpracování je jednodušší. V souvislosti s novým vizuálem města byl zadán projekt výtvarné podoby znaku pro 21. století. Tento úkol byl zadán studentům ateliéru písma a typografie na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze pod vedením prestižního výtvarníka a typografa prof. Františka Štorma. Vítězný návrh je dílem studenta T. Brousila.
