U soudu se rozhodoval spor, ve kterém si občan stěžoval na to, že kladenská MHD byla vyškrtnuta z PID.
Ve sporu se Středočeským krajem neuspěl žalobce M.P. ve sporu týkající se zavádění Standardů dopravní obslužnosti (SDO) v Kladně. Jde již o čtvrtou instituci, která potvrdila argumenty kraje týkající se zavádění Standardů, jakkoliv ve třech případech šlo o spor mezi krajem a městem a nyní jde o při mezi občanem a krajem. Stížnosti Kladna odmítlo Ministerstvo vnitra ČR, poté Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, a nakonec i Krajský soud. Nyní, ve sporu s občanem, rozhodoval senát Nejvyššího správního soudu. A opět ve prospěch kraje. Nicméně i aktuálně uzavřený případ je, podle radního Petra Boreckého, pouhým pokračováním vleklého politického sporu mezi krajem a městem Kladno.
Podle obdrženého rozsudku byla kasační stížnost občana M. P. zamítnuta. Nejvyšší správní soud totiž dospěl k závěru, že stížnost není důvodná. Totiž, už Krajský úřad letos v lednu odmítl žalobu na ochranu před nezákonným zásahem kraje, který měl spočívat v omezení dopravní obslužnosti prostřednictvím vyškrtání vybraných linek a vyřazení kladenské MHD ze systému Pražské integrované dopravy (PID). Krajský soud dospěl k závěru, že nebyly splněny procesní předpoklady pro věcné projednání žaloby. Mimo jiné se v rozsudku píše, že občanu M. P. „nesvědčilo žádné veřejní subjektivní právo na zajištění obslužnosti, nebyl tak dotčen ve své právní sféře.“ „A tak se občan M. P. obrátil na Nejvyšší správní soud. Ani tam ale neuspěl,“ konstatuje Petr Borecký, radní pro oblast veřejné dopravy.
„Stále tvrdíme, a mnoho institucí už nám dalo za pravdu, že je v naší kompetenci SDO zavádět a že je plně v naší kompetenci rozhodnout, v jakém rozsahu dopravní obslužnost na území kraje zajistíme. Krajský soud například konstatoval, že dopravní obslužnost přispívat k trvale udržitelnému rozvoji územního obvodu, a spadá do oblasti pečovatelské správy, automaticky to neznamená, že každý, kdo hodlá dopravní obslužnost využívat, má veřejné subjektivní právo na zajištění obslužnosti, a to v jím preferované podobě. Neexistuje ústavní právo na veřejnou dopravu, jehož by se bylo možné dovolávat i bez zákonné úpravy,“ říká Petr Borecký.
Vzhledem k potřebě kraje zajistit hospodárné a účelné dopravní plánování nelze, podle krajského soudu, zohledňovat potřeby každého jednotlivce. „Pan M. P. zároveň neprokázal, že by přijaté Standardy byly zaměřeny proti němu atd. Navíc, co se týče omezení linek, M. P. neoznačil žádné konkrétní, jejichž omezením by byl dotčen. Celá věc je pouhým pokračováním vleklého politického sporu mezi krajem a městem Kladno, jakkoliv se nyní na Nejvyšší správní soud obrátil občan. Můžeme tedy v nadsázce říci, že kraj vede nad Kladnem 4:0,“ říká Petr Borecký.
Středočeský kraj přistoupil v systému PID v oblasti Kladenska ke změnám tras linek a jízdních řádů na začátku září 2022. Důvodem byla neúspěšná jednání o zapojení Statutárního města Kladna do systému SDO, kdy Středočeský kraj, coby objednatel regionální autobusové dopravy, byl nucen přistoupit k úpravě spojů tak, aby vyhověl základním principům schváleným v rámci zavedených standardů. „Musím však říci, že naše Integrovaná doprava Středočeského kraje (IDSK) má za sebou první kolo jednání se zástupci magistrátu o opětovném zavedení kladenské MHD do systému PID. Kolegové z IDSK byli požádáni, aby ve spolupráci s dopravcem ČSAD MHD Kladno připravili ekonomickou rozvahu. Další setkání se uskuteční na konci května,“ informuje Petra Borecký. O zavádění SDO ani obnově některých zrušených spojů se zatím nemluvilo.
