Kladno se umístilo na 183. místě z 206 sledovaných regionů. Podle Českou Spořitelnou vydaného Indexu prosperity v regionech: Nejlépe se v Česku žije v Turnově, má nejdostupnější kulturu i sportovní vyžití. Praha skončila 23.
Projekt Index prosperity a finančního zdraví, který se dosud zaměřoval výhradně na srovnání Česka s ostatními zeměmi EU, bude nově sledovat i prosperitu napříč českými mikroregiony (obce s rozšířenou působností a Praha). Analytický tým pro srovnání 206 mikroregionů v ČR vybral 37 indikátorů napříč sedmi oblastmi života, jako jsou ekonomika, dostupnost zdravotní péče, občanská vybavenost či třeba úroveň vzdělávání. Ve výsledném indexu se nejlépe umístil Turnov, naopak poslední pozice připadla Podbořanům v okrese Louny. Praze, ačkoliv v mnohých oblastech dominuje, vychází 23. nejvyšší kvalita života. Skóre ji snižuje zejména vyšší kriminalita či méně dostupné mateřské a základní školy. Celkově si pak hůře vedou mikroregiony v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji. Ty se potýkají mimo jiné s vyšším počtem obyvatel v exekuci, odlivem vysokoškoláků či kratší délkou života obyvatel. Může za to i soustředění se na těžký průmysl a těžbu uhlí. Po jejím útlumu se ale kraje chtějí zaměřit na vodík. Ten by společně s rozvojem dopravní a digitální infrastruktury mohl pomoci výrazně posílit rozvoj regionů.
Index prosperity a finančního zdraví od roku 2025 nesleduje již jen evropské státy a jak se Česku daří v porovnání s nimi prosperovat, ale také situaci v českých mikroregionech. Jakkoli evropské srovnání pomáhá zasadit tuzemské dění do širšího kontextu, stírá regionální rozdíly, které bývají často zásadní i v rámci jediného kraje.
Ilustrovat to můžeme na příkladě koupě bytu. Ten totiž v Praze vyjde v průměru na více než 17 průměrných ročních platů, v Plzni se už ale jedná o 11 průměrných ročních v platů a v Ostravě dokonce o 7 průměrných ročních platů. V rámci mezinárodního srovnání se ale počítá s průměrem, pod nímž je těžké si představit, jak se situace v zemi liší a jakých extrémů, jako třeba v případě hlavního města, nabývá.
V rámci Česka se sbírájí a vyhodnocují i data pro mikroregiony, resp. obce s rozšířenou působností (ORP), kterých v Česku nalezneme 205. Prahu pak pro účely srovnávání počítáme jako 206. ORP. ORP si lze představit jako mezičlánek, pokud jde o samosprávu, mezi obcemi a kraji. Jinými slovy řečeno, větší město a přilehlé území spadající do jeho správy.
Napříč těmito ORP nyní sledujeme 7 oblastí života, mezi nimiž najdeme jak ekonomiku či demografické indikátory, tak třeba i dostupnost zdravotní péče, úroveň vzdělávání nebo občanskou vybavenost. Ta zahrnuje mimo jiné počet výdejních míst/boxů, dokončených bytů, obchodů, dostupnost internetu či třeba počet zastávek veřejné dopravy. Dohromady těchto sedm pilířů obsahuje 37 různých indikátorů. Současně chceme různé aktéry i motivovat ke sbírání dat a větší transparentnosti. Díky tomu mimo jiné budeme moci indikátory rozšiřovat a zpřesňovat tak analýzu.
