Obyvatelé Kladna s napětím sledují spor mezi vedením města a Teplárnou Kladno, která pro město vyrábí teplo. Společnost TEPO, s. r. o., která distribuuje teplo po celém Kladně, a teplárna mají mezi sebou uzavřenu dlouhodobou smlouvu, až do roku 2030. Více než 2 roky ale teplárna dodává teplo Kladnu za méně, než jsou výrobní náklady. Hrozí tedy, že v krajním případě teplárna s výrobou tepla skončí a Kladenští budou platit u jiného dodavatele násobně vyšší cenu?
Představte si, že jste podnikatel. Máte k dispozici řadu nástrojů, které předpovídají vývoj trhu na roky dopředu – to vám dává jistotu, jak tvořit ceny a uzavíráte tedy dlouhodobé smlouvy se svými zákazníky. Je to výhodné pro obě strany. Kupující má zajištěnu stabilní cenu na léta dopředu, prodávající má zajištěn odbyt a všichni jsou spokojeni. Jenže pak přijde něco, co nikdo nepředpokládal. Prodejci stoupnou náklady o stovky procentu. Co udělá? Logicky smlouvy vypoví, klidně přestane podnikat. Nikdo si nedovolí prodávat něco tak, že to dotuje miliony korun ze svého.
Přesně toto ale řeší teplárna. Uzavřenu smlouvu má se společností TEPO od roku 2021 do roku 2030. Už dva roky ale doplácí ročně desítky milionů korun. Co se stalo? Na vině je nejen energetická krize, která Evropu postihla, ale hlavně neomezený prodej povolenek, jejichž ceny spekulanti vyhnali do neočekávatelných výší. „Snažíme se městu vysvětlit, že současný stav je pro nás neudržitelný. Kvůli cenám povolenek, které se vyšplhaly do výše, jíž nikdo, ani ty nejčernější předpovědi, vůbec nepředpovídaly. Teplo dodáváme Kladnu 365 dní v roce, dva roky za nižší cenu, než kolik nás výroba stojí. A je tomu tak bohužel z příčin, které jsme nezpůsobili a ani nemůžeme nijak ovlivnit,“ podotýká generální ředitel Michal Hons.
Teplárna dodává teplo společnosti TEPO za méně než 400 korun za GJ. Domácnosti společnosti TEPO platí průměrně kolem 750 korun, někteří odběratelé méně, jiní více, ale pořád je to pod 800 korun. Průměrná cena v Česku za GJ tepla pro domácnosti je 1 100 Kč.
Teplárna se snaží dohodnout na narovnání odběrové ceny aspoň na úroveň, aby byly pokryty výrobní náklady a celý výrobní proces generoval přiměřený alespoň minimální zisk a negeneroval ztráty milionů korun. Přitom nejjednodušší by pro teplárnu bylo, přestat teplo vyrábět a dodávat. Na tyto případy ovšem pamatuje Energetický zákon a dle platné legislativy může do hry vstoupit Energetický regulační úřad a dle příslušných paragrafů zasáhnout. Ovšem pokud k tomuto dojde, není jasné, jaká by byla koncová cena tepla.
Řada měst a domácností má s takovouto situací bohaté zkušenosti. „Hlavním podnikáním je pro nás výroba elektřiny. Nikoliv výroba tepla. Výrobou a prodejem elektřiny de facto dotujeme ztráty, které máme z výroby tepla. Jenže výroba elektřiny se v některých částech roku, a to i v průběhu dne stává taktéž pro nás prodělečná. Proč v těchto chvílích nestopneme turbíny na výrobu elektřiny a nevyrábíme jen v době, kdy se to vyplatí? Protože na to je vázána výroba tepla, a to dodáváme městu nepřetržitě. Nevydíráme, jak o nás teď město říká, nebereme si celé Kladno jako rukojmí, vždyť většina lidí, co u nás pracuje, žije také v Kladně. Dodáváme už druhou sezónu městu teplo za cenu ztrát a jsme připraveni to dělat ještě nějakou dobu, aby mělo město šanci najít řešení, když se nechce dohodnout s námi,“ podotýká Michal Hons.
Společnost TEPO výzvy k řešení označuje za vydírání. „TEPO s.r.o. zdůrazňuje, že vyvíjí maximální snahu, aby i nadále probíhaly dodávky tepla v souladu s platnou smlouvou včetně veškerých sjednaných podmínek a aby i v budoucím období, kdy k 31.12.2025 končí sjednaná indexace ceny za dodávku tepla, byly tyto dodávky realizovány za dostupné ceny, přičemž nezastíráme, že Teplárna Kladno s.r.o. se stává nespolehlivým partnerem, zasílá naší společnosti různé výhružky, navíc vede s naší společností soudní spor, který v prvním soudním procesu prohrála a věc je v odvolacím řízení u Krajského soudu v Praze. Z uvedených důvodů také přistoupilo město k rozhodnutí o postupu směřujícím do budoucna k vybudování vlastního zdroje tepelné energie pro zajištění spolehlivých dodávek tepla,“ stojí na webu společnosti. Podle ředitele Michala Honse ale soud pouze odmítl autoritou do smluvního vztahu mezi teplárnou a městem zasahovat. V podstatě zamítnutím žaloby Teplárny Kladno zaujal stanovisko, že nebude celou situaci řešit za dva obchodní partnery, jakými město a teplárna jsou. Výsledek je tak zcela na dohodě města Kladno a Teplárny Kladno. Jen na těchto dvou partnerech záleží, zda budou mít v Kladně stabilní a bezpečné dodávky tepla a také za jakou cenu.
Michal Hons ale vyjádřil pochybnosti i nad záměrem města vybudovat vlastní zdroj: „I to je řešení, že si město zajistí dodávky tepla samo, byť to považuji za krok o desítky let zpět – mít po městě několik zdrojů, kdy lidem půjde kouř z komínů přímo do oken... Vždyť proto se před lety vystavěly teplárny mimo zastavěné oblasti. Navrhli jsme, ať si to postaví, ale využijí k tomu veškerou infrastrukturu, kterou jsme již vybudovali. Budou si vyrábět teplo sami, my budeme pokračovat ve výrobě elektřiny. Naše řešení jim poskytne dostatek času se na vše připravit. Chceme za to jen jediné. Ať máme pokryté výrobní náklady a přiměřený minimální zisk, ne ztrátu desítek milionů ročně.“
Ke sporu se vyjádřilo také vedení města, které argumentuje i tím, že teplo, které teplárna městu dodává, je odpadní produkt při výrobě elektřiny. „To je naprostá neznalost výroby. Výroba elektřiny je skutečně cyklický proces, kdy na konci z turbíny odchází zbytkové teplo do chladicích věží… Jenže to má teplotu 20 až 35 stupňů. Z toho rozhodně vodu neohřejete. Teplo pro Kladno se musí odebírat zhruba v polovině výrobního procesu elektřiny, kdy potřebujeme, aby mělo v závislosti na počasí teploty až 150 stupňů. Na to musíme spalovat naše uhlí… Z páry, kterou odebíráme pro ohřev užitkové vody a topení, bychom mohli klidně vyrobit další elektřinu a vydělávat,“ vysvětluje laicky ředitel Hons.
Společnost se snaží i nadále s městem, resp. jeho společností nadále jednat. Přinesou další jednání nějaký progres?
