Na Krajském úřadu Středočeského kraje se konalo pracovní jednání ohledně skládky sudů s chemikáliemi v Nelahozevsi. Před několika dn nařídil Krajský soud v Praze, aby byla tato skládka plná sudů se styrenovými smolami, kde nebezpečný materiál není nijak zabezpečen, zlikvidována.
„V současné době čekáme na vyhotovení a doručení rozsudku od Krajského soudu, který v dané věci jednal. V tuto chvíli nelze předjímat rozhodnutí soudu. S ohledem na danou situaci jsme však svolali pracovní jednání dotčených stran, abychom se navzájem informovali a nastínili případné možnosti dalšího řešení. Máme zájem na tom, aby se v dané věci konalo, je však zřejmé, že vše musí proběhnout podle zákonných postupů a lhůt,“ uvedla radní Jindřiška Romba.
Na skládce u Nelahozevsi je v současné době zhruba 19 000 sudů se styrenem, které sem před rokem 1989 nechaly navozit nedaleké výrobní závody. Skládka byla označena jako stará ekologická zátěž v roce 1993, kdy byla schválena privatizace podniku Kaučuk s.p. s tzv. ekologickou doložkou. Je vedena v databázi SEKM (Systém evidence kontaminovaných míst). Aktuálně je v dané věci stále platné rozhodnutí ČIŽP o odstranění skládky z roku 2003 a věc je řešena podle metodik Ministerstva financí a Ministerstva životního prostředí pro postup o odstraňování starých ekologických zátěží. Středočeský kraj dosud v dané věci neměl žádné kompetence. „Dnešní jednání se všemi zainteresovanými stranami se neslo v konstruktivní atmosféře. Děkuji všem účastníkům za to, že naše pozvání ke společnému stolu přijali. Shodli jsme se, že společné schůzky budou pokračovat i v budoucnu,“ doplnila radní Romba.
Podle chemičky Lenky McGachy, vedoucí Ústavu chemie ochrany prostředí na VŠCHT Praha, může styren přítomný na nezabezpečené skládce představovat významné environmentální riziko. Jako těkavá organická látka (VOC) se může postupně uvolňovat do ovzduší, přispívat k tvorbě fotochemického smogu a reagovat s oxidy dusíku za vzniku sekundárních polutantů, například ozonu. Dalším rizikem je možná kontaminace podzemních a povrchových vod.
Pokud skládka není dostatečně izolovaná, styren může kontaminovat vodní zdroje v okolí. I když má nízkou rozpustnost ve vodě, ve vyšších koncentracích může být toxický pro vodní organismy a narušit rovnováhu ekosystémů. Degradace styrenu a jeho polymerních derivátů může vést k perzistentním a toxickým produktům. Styrenové smoly mohou obsahovat látky negativně ovlivňující kvalitu půdy a vody. Mezi identifikované kontaminanty ve styrenových odpadech patří i polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), jako fenantren nebo benzo[a]pyren, které mají karcinogenní potenciál.
Styren je vysoce hořlavá kapalina s nízkým bodem vzplanutí (32 °C) a výraznou tendencí k spontánní polymeraci – exotermické reakci, která může probíhat nekontrolovaně a vést k nebezpečným situacím. Aby se polymeraci zabránilo, běžně se ke styrenu přidávají inhibitory polymerace.
Pokud teplota styrenu překročí 32 °C, polymerizace se může stát nekontrolovatelnou, což výrazně zvyšuje riziko exploze, a to i v případě, že je stabilizován. Z tohoto důvodu se doporučuje skladovat styren při teplotě pod 25 °C. Zvýšená teplota představuje problém i během přepravy, jak dokládají případy explozí tankerů převážejících styren.
Styren má negativní vliv na nervový systém, přičemž vyšší expozice může způsobit bolesti hlavy, poruchy vidění či křeče. Dlouhodobé vystavení styrenu může vést k poškození jater, ledvin, krve, imunitního a nervového systému.
Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) klasifikuje styren jako pravděpodobně karcinogenní pro člověka (skupina 2A), což znamená, že existují dostatečné důkazy o jeho karcinogenitě u zvířat, avšak omezené důkazy u lidí.
