Velvarsko ohrožuje sucho, a proto je jednou z pilotních lokalit projektu neziskové organizace Človk v tísni LIFE WILL. V kombinaci s prohlubující se klimatickou změnou se na takovém stavu podílí i staré odvodňovací systémy. Co s nimi můžeme dělat na Velvarsku i v dalších částech Česka?
Na podzim krajinná projektantka projektu LIFE WILL – Voda v krajině a půdě Hana Stuchlík Kašpaříková poprvé nastínila kroky na Velvarsku. Její práce v lokalitě pokračuje a tentokrát se rozhodla podělit o informace o odvodňování nejen na Velvarsku, ale i a o praktické tipy pro každého obyvatele Česka, který by se chtěl o odvodňování svého okolí dozvědět víc.
Velvarsko se rychle otepluje a vysychá, drenáže to zhoršují
Velvarsko se nachází ve Středočeském kraji, severozápadně od Prahy. Z hlediska klimatických prognóz, které nám ukazují například to, jak se budou regiony oteplovat, je na tom podobně jako jižní Morava.
Povodí melioračníhoo kanálu Svodnice je prameništěm, a tak byly pozemky v historii podmáčené a byla snaha je zúrodnit pomocí odvodnění. V dnešní situaci už na tomto území nemá v takovém rozsahu opodstatnění.
V odvodňovacích plánech (od Povodí Vltavy) jsme zjistili plánovaný rozsah odvodnění zemědělské půdy (113 ha) a také to, že bylo naplánováno na časové etapy. V roce 1969 bylo naplánováno vytvoření jeho kostry a prodloužení vodoteče. Kostru tvořila otevřená meliorační koryta (na obrázku je vidíte červeně). Dodatečnou úpravou projektu bylo naplánováno i protažení odvodňovacího kanálu B severně až k silnici na Slaný a napojení kanálu A.
Vyžádalo si to velké kácení porostu – 2 650 m2 keřů a 500 ks stromů. Musel to být tedy velmi významný zásah do krajinného rázu. Zajímavostí je, že v projektové dokumentaci z roku 1969 jsou otevřená koryta nazývána „odpadem“.
Také se nám potvrdilo, že dnešní Svodnice byla uměle vytvořená. Koryta značená písmeny „A“ a „C“ do té doby byly mělké strouhy. Koryta „B“, „D“ a „E“ byla navržena novým terénem. Původní staré strouhy byly klikaté, mělké a silně zarostlé. A krom dolní části koryta „B“ tekla voda v korytech jen při delších deštích.
Realizace první etapy proběhla někdy na začátku 70. let. Na ni navázal projekt z roku 1979 zpracovaný Agroprojektem. Protože byla snaha provést celé odvodnění otevřenými úpravami kanálů vyhodnocena jako nedostačující, byla pro lokalitu navržena systematická trubní drenáž. V půdě se nacházel vyšší obsah železa, proto byla navržena drenáž z trubek z pálené hlíny o průměru 6,5 cm. A vyústěny byly do upravených koryt.
Cílem bylo trvale snížit hladinu podzemní vody a zvýšit množství vzduchu v půdě a propustnost půdy při normálních srážkách. Všechno to mělo vést k většímu agrotechnickému využití pozemků, tedy lepšímu pěstování plodin.
V dnešních klimatických podmínkách už však drenáže zemědělských pozemků mohou vést k přílišnému vysychání půd, jejichž úrodnost se pak snižuje.
Zmapováno máme – pustíme se do tůní!
Povodí Vltavy připravilo Studii odtokových poměrů v povodí Bakovského potoka - území Slánsko – Velvarsko, do které coby tzv. subpovodí spadá také povodí Svodnice. Při tvorbě byl osloven i Výzkumný ústav monitoringu a ochrany půd, aby zpracoval informace o odvodnění území.
Pro území tak máme s využitím metod dálkového průzkumu země (DPZ) zpracovaný mapový podklad, ze kterého je patrný rozsah meliorací. Podkladem jsou kromě leteckých snímků také mapy navržených meliorací a na obrázku zelené linie zobrazují, kde se jednotlivé drenáže reálně nachází.
Nyní jsme ve fázi, kdy máme předběžný souhlas vlastníků pozemků a zemědělců v místě vybudovat mělké tůně. Máme rozpracovaný projekt, který budeme konzultovat s dotčenými orgány a řešíme spolupráci s VÚMOP, který umí dodat podklady k vydatnosti vod, které z území odtékají. Také nás čeká hledání výústí drénů do otevřených koryt Svodnice.
Hodně práce před námi. Ale věříme, že výsledek potěší nejen nás a místní, ale i samotné zemědělce, kteří chtějí zachovat úrodnost svých půd!
Foto: Petr Nohava
