Zástupce kraje náměstek pro dopravu Petr Borecký a místní zatupitelé jednali o světelné křižovatce ve Velkých Přílepech, která je většinu dne velmi špatně průjezdná.
Petr Borecký zveřejnil zprávu o tom, zda je možné křižovatku nějak zprůjezdnit.
Světelnou křižovatku ve Velkých Přílepech. V ranních a odpoledních špičkách zdroj nekonečné frustrace řidičů čehokoli, co má kola. Tedy i cyklistů, ale samozřejmě i chodců.
Tou křižovatku denně projede přes 19 000 aut, ve špičce více než 1 200 aut za hodinu.
Z okolních obcí nadávají na Přílepské, že je zelená moc krátká, ve Velkých Přílepech zase prskají, že v obci je to jak na magistrále a skoro se nedá přejít.
Ale lepší než si nadávat, je zkusit se domluvit a hledat řešení. A tak jsme se dnes z iniciativy starostky obce Tursko paní Libuše Tydlitátové šešli já, kolega radní pro silnice Josef Pátek, kolegové z ROPID, KSÚS, IDSK a okolních obcí na jednání, jehož cílem bylo hledat řešení situace, kde jsou často protichůdné zájmy.
Já jsem se snažil moderovat první část debaty, kolega Josef Pátek tu druhou.
Závěry a výsledky
Minimálně do roku 2031 se budou muset všichni, kteří danou křižovatkou projíždějí, obrnit trpělivostí. Přeložka silnice II/240 se totiž začne stavět nejdříve v roce 2029, výstavba potrvá 3 stavební sezóny. Podmínkou je, že do toho nikdo v rámci stavebního řízení nehodí vidle. Samostatné budování čistě obchvatu Velkých Přílep není reálné.
světelná křižovatka je již v současné době řízena dynamicky dle provozu, ale realita je prostě taková, že ve špičce je její kapacita zcela vyčerpána. Dodavatel systému AŽD přesto prověří možnost optimalizace
zhruba maximálně o 10% by kapacitu křižovatky zvýšilo vybudování autobusových zastávek (zálivů) přímo v ulici Pražská, aby se omezilo jejich přejíždění na točnu. Problémy jsou dva. Tím prvním je, že navýšení kapacit o max. 10% neřeší vůbec špičky a tím druhým je, že povolovací procesy na nové zastávky (včetně vyjádření dopravního odboru Policie ČR) budou trvat zhruba 2 - 3 roky, což se dostáváme termínově k době zahájení stavby přeložky II/240.
ČVUT Praha /pan Kocián/ do cca poloviny roku zpracuje studii, jestli by bylo možné křižovatku rozšířit o odbočovací pruh. Pan Kocián a musím říci, že i já, jsme k tomu velmi skeptičtí s ohledem na prostorové podmínky a nezbytnost zachovat bezpečnost chodců. Ale přesto se na to s kolegy podívají.
Nárůst provozu v lokalitě je neustálý a trvalý a souvisí s růstem počtu obyvatel dotčených obcí. Pojďme si říct upřímně, že spoluviníky situace jsou i samotné obce (a mnohdy jejich bývalá vedení, které již v obcích dávno nejsou), které povolily v územních plánech rozsáhlou bytovou a komerční výstavbu, aniž by řešily navazující infrastrukturu. Zde by mohl a měl hrát daleko restriktivnější roli i sám Středočeský kraj.
